Před 600 tisíci lety
Lidstvo před 600 tisíci lety
Před 630 tisíci lety vrcholila zatím nejchladnější ledová doba, jakou kdy lidstvo zažilo. Teplota klesla o více než 5°C pod současnou úroveň a hladina moře byla o 130 metrů níže než dnes. Před 620 tisíci lety se oteplilo a teplota se vyšplhala téměř až k současné hodnotě (1).
Populace lidí v Evropě během ledové doby klesla zřejmě na minimum a po jejím skončení byla Evropa prakticky osídlena znovu. Tohoto osídlení se účastnil nový hominid - evropský Homo heidelbergensis.
Z této doby pochází německý nález z Maueru, podle kterého byl v roce 1907 Homo heidelbergensis poprvé popsán. Dosud se jedná o nejstarší fosílii tohoto druhu. Kapacita mozkovny Homo heidelbergensis je 1100 - 1400 ml, což už je podobné současným lidem. Oproti svým africkým současníkům je mnohem robustnější, to je možná důsledek života v chladných oblastech. Jeho průměrná výška je 1,8 metru. Analýzou jeho kostních kůstek bylo zjištěno, že byl schopen slyšet zvuk v stejném frekvenčním rozsahu jako člověk. To znamená, že při komunikaci musel používat podobnou škálu zvuků, jakou používají současní lidé (2).
V Africe se po skončení doby ledové objevuje nová fáze acheulénu, nástroje jsou tenčí a mnohem lépe opracované (3). Tuto změnu lze spojit s novou populací, kterou reprezentuje nález lebky z Etiopie zvaný Bodo. Ten bývá označován jako přechod mezi Homo erectem a Homo sapiens, či jako africká varianta Homo heidelbergensis (4). Pozoruhodné je, že na lebce Bodo jsou patrné stopy po odřezávání skalpu a čištění. Zřejmě první doklad rituálního chování, braní trofeje, či získávání síly poraženého nepřítele.
Lze předpokládat, že Denisované někdy v této době, po skončení doby ledové také populačně rostly a v Asii se setkali s předchozími obyvateli. Bezpochyby se s nimi mísili, důkazem je velmi stará příměs v jejich DNA (5).