Před 7 tisíci lety (5 000 BC)
Lidstvo před 7 tisíci lety
Blízký východ
Na severu Mezopotámie se rozvíjí velmi vyspělá kultura Samarra, s kterou lze spojovat alarodianské subarejce. Rostou města, ve kterých vzniká bohatá společnost řemeslníků a obchodníků. Obchod je zřejmě hlavním motorem rozvoje (1). V Mezopotámii se začínají zpracovávat dovezené kovy (4), bylo zde vynalezeno kolo (6). Lidé samarrské kultury začali budovat zavlažovací systémy a díky nim pronikají do suchých oblastí na jihu Mezopotámie.
Na vzdáleném jihu, daleko od centra Samarrské kultury, bylo založeno město Eridu, v kterém zřejmě sehráli hlavní roli místní Elámci. Ve stejné době byl zaplaven Perský záliv (5) a na jeho březích se začali usazovat neolitičtí rybáři a připlouvat obchodníci z východu, předci Sumerů (6). Elámské Eridu se stává centrem nové Ubaidské kultury. Ta se začíná rozšiřovat po Perském zálivu, až do dnešního Kataru.
Ve středním Íránu začíná kulturní rozkvět místích Elámců, kteří jsou v obchodním kontaktu s Mezopotámií, jejich střediskem jsou vznikající města Sialk, Tepe Yahya a Susa, kde vzniká malovaná keramika.
Evropa
Přibližně před 7600 lety došlo kvůli stoupající hladině moře k prolomení Dardanel a voda ze Středomoří zaplavila Černé jezero, vzniklo tak Černé moře (7). Také na severu Evropy se zvedla hladina moře a jezero Ancylus bylo spojeno se Severním mořem, vzniklo tak Lattorinské moře, předchůdce Baltského moře. Okolo roku 5450 BC vybuchla mohutnou explozí sopka Hekla.
Před 7700 lety vzniká na severozápadě Maďarska nová klutura s lineární keramikou a její nositelé - Alarodianští zemědelci - během několika set let osídlili velkou část Evropy od severní Francie po Ukrajinu (8, 9, 10 a 11). Jak zemědělci klutury s lineární keramikou z celé střední Evropy, tak lidé zemědělské kultury Starčevo mají blízkovýchodní genetický původ (12, 13 a 14).
Alarodianští zemědelci postupovali také ve Středomoří, kde se šířila kultura mušlové keramiky. Přibližně před 7500 lety už osídlili téměř celé středozemní pobřeží (12, 15) od Černého moře po Iberský poloostrov. Včetně ostrovů jako Sardinie, Koriska a Malta. Z Iberského poloostrova pochází jejich analyzovaná DNA, která se velmi podobná lidem klutury s lineární keramikou a dnešním Sardiňanům (13, 14). Ve vnitrozemí Francie a Iberského poloostrova se začíná rozšiřovat kultura, která navazuje na mušlovou keramiku (16). V Portugalsku lidé mušlové keramiky stavějí první kamenné monumenty (17)
Velmi vyspělá a uniformní kultura Vinča se rozšířila v dnešním Srbsku a okolí. Tak jako v Mezopotámii tu vznikají malá města a rozvíjí se obchod. Lidé této kultury začali jako první těžit a tavit měď (18). Byly zde dokonce objeveny symboly, které jsou považovány za první primitivní písmo (17).
V Pobaltí vzniká kultura Narva navazující na předchozí kulturu Kunda. Lidé kultury Narva jsou stále mezolitiční lovci, ale už vyrábějí keramické nádoby. Podobně jsou na tom obyvatelé jižní Skandinávie, kde se objevuje nová kultura Ertebolle.
Afrika
Na severu Afriky se rozšiřují Mechtoidé s kulturou Capsian. Dostávají se tak na jih až do povodí Nigeru (18 a 19). https://en.wikipedia.org/wiki/Proto-Berber_language#History - Proto-Berber 1 (PB1) stage around 7000 BP and a Proto-Berber 2 (PB2) stage as the direct ancestor of contemporary Berber languages. In the third millennium BC, proto-Berber speakers spread across the area from the central North Africa to Egypt. In the last millennium BC, another Berber expansion created the Berber peoples noted in Roman records. The final spread occurred in the first millennium BC, when the Tuareg moved into the central Sahara, by then possessing camels;[4] in the past, the northern parts of the Sahara were much more inhabitable than they are now. rozdělili se do několika skupin jako: Fur, Songhay, Maban a Astaboran. Část Nilosaharitů se vydala ze Súdánu na jih až k Ugandě. V této době vznikají zemědělské osady v celém povodí Nilu, od Súdánu po deltu v dolním Egyptě. (18 19). V západní deltě Nilu se formuje kultura Merimde, která má sliné vazby na Levantu. Ve středním Egyptě pak kultura Badari, jejímiž nositeli jsou zřejmě předci egypťanů. Nále proti proudu Nilu, v Súdánu se rozrůstají Kušité, od kterých se oddělili Agaw, aby se vydali do Etiopie, kde žijí předci Omotů.
Přibližně v této době dosahuje Čadské jezero, spojené s jezerem Bodélé, maximální velikosti, jeho plocha je větší než plocha dnešního Kaspického moře (19). Z východu k jezeru přicházejí předci čadské jazykoé skupiny a rozdělují se na tři hlavní větve. Sever jezera je obydlen lidmi, kteří mluví Saharských jazyků. K jejich expanzi na Sahaře prívě dochází, oddělují se skupiny jako Songhay, Fur a Maban. Na jihozápadě jezera se jádro nigerokonžských jazyků rozpadá na severní skupinu označovanou jako savana a ostatní Volta–Congo jazyky na jihu. Na jihozápadě jezera možná žijí předci dnešního kmene Laal. Od Kir–Abbaian proto Kir se odděluje Jebel (Berta(ta je ale mozna primarni betev NS, nebo dokonce isol?) a Gaam) Expanzi zažívají i centrálně sudánské jazyky na jihu Súdánu. Jsou rozděleny na východocentrální, Bongo-Baginmi a Kresh-Aja.
Střední Asie
Před 7500 lety na střední Volze vzniká kultura Samara, kterou vytvořili předci indoevropanů. Lidé této kultury chovali koně jako zdroj potravy (20). Ve střední Ukrajině, v povodí Dněpru, dochází ke styku středoasijské kultury Samara s potomky severoevropské kultury Swiderian, výsledkem je vznik nové kultury Dněpr-Donec před 7000 lety.
Východní Asie
Na severovýchodě v povodí řeky Liao a na poloostrově Liaodong, vznikla nová zemědělská kultura Xinle . Lidé této kultury zřejmě mluvili altajským jazykem. Altajci byli zřejmě i lidé kutury Zhaobaogou v údolí řeky Luan ve Vnitřním Mongolsku. I když v průběhu historie vznikla a zanikla celá řada altajský jazyků v této době už byly zřejmě rozděleni na východní turecko-mongolské a západní tunguské Rybáři a sběrači keramické kultury Jeulmun žijí již téměř udelým životem při pobřeží Korejeského poploostrova.
Intenzivní zemědělství se rozšířilo až na horní tok Chuang-che, kde vzniká neolitická kultura Dadiwan. Lidé této kultury jsou zřejmě už Sino-tibeťané, kteří převzali od východních předků kultury Cišan a Peiligang neolitický způsob života (22). Kultura Dadiwan trvala krátce, pouze 400 let. Lidé této kultury, předci Sino-tibeťanů, se ale přesunuli na východ, kde přibližně před 7000 lety založili novou neolitickou kulturu Yangshao.
Na dolním toku Chuang-che navazuje na kulturu Houli nová kultura Beixin. Nositeli těchto kultur jsou velmi pravděpodobně Hmongové.
K dynamickému rozvoji dochází také na jihu Číny. Z kultury Kuahuqiao, kterou tvořili Austro-thajové na středním toku Jang'c, vznikají nové kultury:
- Hemudu a Majiabang při dolním Jang'c, kteří mimo jiné domestikovali broskev (23).
- Dabenkeng - předci Austronésanů, kteří žijí při pobřeží jihovýchodní Číny (24)
Jižní Asie
Harrapa!!! Vyspělá Harrapská civilizace vynalzena nezávisle na Mezopotámii kolo (6). V indické Kerale, začínají místní lidé se zemědělstvím (24), jemožné, že se tak stalo pod vlivem zemědělců a obchodníků z povodí Indu. Se zemědělstvím se začíná také ne severu středního povodí Gangy v dnešním státě Uttar Pradeš (24), kde žijí snad předci dnešních Tahrů. Na jihozápadě je situace podobná. Austroasiaté potomci kultury Pengtoushan se v oblasti horního Mekongu rozrůstají, rozdělují se na jednotlivé skupiny a migrují:
- Na západ do povodí dolní Brahmaputry a Gangy pronikají předci lidí Munda a mluvčí jazyka Rongic
- V oblasti horního Mekongu zůstávají předci dnešních mluvčích jazyků Khasi-Khumic
- Na jih, dále po proudu Mekongu, se vydali předci Mon-khmerů
Austrálie a Oceánie
Severní Amerika
Okolo roku 5680 BC(před 7700 lety) došlo k největšímu výbuchu sopky v celé době poledové, zůstalo po něm slavné Kráterové jezero v dnešním Oregonu (22). Na severozápadě osídlili lidé přímořské oblasti od New Yorku až po Labrador (23) a 24). Byli zřejmě spříznění s dnešními Algonkiny.
Indiáni Penuti ze severozápadu dnešních USA se rozdělují na přímořskou a vnitrozemní skupinu. Různé kmeny indiánů Hoka pomalu postupují z jihozápadního pobřeží do vnitrozemí (25) Na dolní Amazonce byla nalezena nejstarčí keramika na Americkém kontinentě (25, 25 a 25). Lze pouze spekulovat, kdo ji vytvořil. Mohlo se jednat o předky Karibů. Ve Střední Americe ze začíná s domestikací kukuřice (26).
Jižn Amerika
V Peránských Andách se pěstují buráky (27).