Před 8 tisíci lety (6 000 BC)
Lidstvo před 8 tisíci lety
8-6 Kbp - separace Altajskych jazyku - obecne se soudi, ze centrum nekde mezi bajkalem a Mongolskem - muze souviset s keramikou, ktera se rozsirila od Bajkalu do vychodn Evropy 8-6 kbp- separace Uralsko-sibirske jazyky - souvisi zrejme s expanzi ChY-N na Sibiri - Kde ale bylo centrum Uralsko-sibirske? - asi severne od Amuru a postupovali na sever a zapad.. Kde byli v teto dobe Jenosejane?-asi se sirili z vychodni Sibire na jihozapad k Bajkalu Maji IE blize k UF nebo k Altaj? - asi k UF ... dravidstina a sumerstina - potomci nejstarsi vlni Nostraitic/altaic na zapad? ---------------- co kdyz to bylo bracene? -> pohyb na vychod -> Nostratic jsou ze stredni Asie -> altajske postupuji na vychod, Uralsko-sibirske na zapad - neni s tim posjena zadny pohyb DNA - nebo je? ani kultur ... -> Uralsko-sibirske - pohyb je jasny primarne z Amurske oblasti 13kBP -> na Sever pak na zapad, Hladina světového oceánů je už jen 17 metrů pod současnou úrovní (1). Před 8200 lety došlo ke krátkému globálnímu ochalzení, které bylo zřejmě způsobeno protržením ledového jezera Agassiz v Severní Americe a následným přílivem velkého množství sladké vody do Atlantského oceánu (2). Protože příjem tepla na severní polokouli už 3000 let klesá s tím, jak klesá sklon zemské osy, růst globální teploty a tání ledu by měl pomalu končit a měla by začínat nová ledová doba. Ale i po ochlazení před 8200 lety teplota stále roste. Důvodem je ohřev planety skelníkovým efektem, způsobeným CO2, který vznikal při žďáření prvních zemědělců. Ti právě v těchto dobách expandující z Blízkého východu do všech směrů a jejich počet exponenciálně roste. Růst populace zemědělců a vypalování lesů kvůli zemědělské půdě tak zachraňuje Zemi před nástupem nové doby ledové (3).
Blízký východ
Rychlý růst populace Alarodianských zemědělců začal už před více než 9 tisíci a důsledkem byla jeich migrace do mnoha směrů (4):
- Na jihovýchod do jihozápadní Íránu (5), kde vznikají první zemědělské vesnice jako Susa, Chogha Misha Chogha Bonut. Místní kulturně vyspělí proto-elamité si však zachovávají svůj nostratický jazyk a od příchozích Alarodianů přejímají pouze odbornou terminologii (6).
- Na východ do Íránu. Tam vznikají zemědělská vesnic Sialk a další v povodí řeky Zayandeh. Zde zřejmě žili původně také nostratici. Expanze na výchdo se však nezastavila, před 8500 lety dosáhli zemědělci povodí Indu.
- Na sever se přes hory východního Turecka alarodianští zemědělci dostávají až po skončení ochlazení před 8200 lety. Od alarodianských jazyků se tak oddělují východokavkazané, kteří přicházejí do jižního Kavkazu (7), kde vzniká zemědělská kultura Shulaveri-Shomu. Přivedli sebou i domácí zvířata (8) a zřejmě jako první na světě začali vyrábět víno (9).
- Na západ, do východního Sředomoří se alarodianští zemědělci vypravili velmi brzy a přes Kypr, Krétu a Kyklady se před necelými 9 tisíci lety dostávají do vnitrozemského Řecka. Začíná jejich expanze na na evropskou pevninu (8).
- Na jihu Levanty od alarodianských zemědělců přebírají jejich znalosti Afroasiaté (9).
V místech vzniku zemědělství, severní Sýrii a Turecku rostou zdejší vesnice už přes 2000 let, za tu dobu se z nich stala města jako Çatalhöyük, Ain Ghazal, Jarmo a další. Právě v Jarmu se před 9 tisíci lety začíná vyrábět zřejmě nejstarší keramika na Blízkém východě. Po skončení ochlazení před 8 200 lety, na turecko-syrsko-iráckém pomezí vzniká nová, velmi vyspělá keramická kultura Halaf, jejímiž centry byla už tisícová města jako Tell Halaf, Tell Arpachiyah, Sakçagözü a další. Na sklonku devátého tisíciletí se zemědělci a obchodníci začínají přesouvat na jih do suchého středního Íráku, kde vznikají obchodní města Hassuna a Samarra.
Evropa
Před 8200 lety došlo v Norsku k obrovskému sesuvy země, který způsobil masivní vlnu cunami (Storegga slide). Tato cunami smetla pevninu Doggerland v Severním moři a s ní i její obyvatele a oddělila Britské ostrovy od evropské pevniny (11). Ve střední Evropě se před 9000 lety objevuje nová mezolitická kultura Tardenoisian navazující na starší Sauveterrian. Rozšířila se od Belgie až na Ukrajinu (12). Sveroevropská kultura Maglemosian před 8000 lety přechází v jižní Skadinávii na kulturu Kongemose.
Na Balkán přicházejí přes řecké ostrovy alarodianští zemědělci původem z jižní Anatolie. (13). Přináší sebou pšenici, ječmen, čočku hrách a další plodiny. Mají sebou i prasata, ovce, kozy a skot (14, 15). Před 8850 lety vzniká nejstarší zemědělská osada na evropské pevnině v řeckém Sesclu a brzy se tu začínají vyrábět keramické nádoby. Před 8000 lety už při svém postupu na sever zemědělci dosáhli dnešního Maďarska. Na celém Balkánu vzniká několik kultur odlišených podle typu keramiky (16, 17). S příchodem nového obyvatelstva do Evropy přibyla hlavně haploskupina mužské linie G2a chromozomu Y (18). V ženské linii to je hlavně haploskupina N1a, a také haploskupiny T2, H, K, J a HV (19, 20, 21, 22).
Alarodianští zemědělci se kromě Balkánu rozšiřují také po Středomoří, z řeckých ostrovů migrují na západ a na východ. U nich převažují komodity zvyklé na větší sucho:převážně ječmen, kozy a ovce. Před 8300 lety se na Epiru a na Korfu poprvé objevuje jejich typcká keramika s otisky mušlí. Před 8000 lety už se tato keramika vyrábí v Jaderském moři a na východě Itálie (23).
Na Ukrajině existuje vyspělá mezolitická klutura lovců Bug-Dněstr. Její nositelé jsou potomci kultury Swiderian, zřejmě ovlivněná středoevropským Tardenoisianem, která také začíná s výrobou keramiky (zřejmě pod vlivem Povolží) a nezávisle na alarodianských zemědělcích přicházejících na Balkán dokonce začíná s domestikací místních trav. Některé keramické kultury zemědělců na Balkáně pravděpodobně vznikly pod vlivem ukrajinské kultury Bug-Dněstr. Ta naopak přejímá už plně domestikované blízkovýchodní obiloviny: pšenici a špaldu a opouští tak od domestikace místních rostlin. Lidé kultury Bug-Dněstr mohli být předci dnešních západokavkazanů. Povolžský původ keramiky pak vysvětluje ranné kontakty západokavkazanů a indoevropanů. Vliv Tardenoisianu nebo také Swiderianský původ kultury Bug-Dněstr pak vysvětluje spojitost mezi baskičtinou a západokavkazskými jazyky.
Se zemědělsvím se začíná experimentovat také v Andalusii. Zdejší obyvatelé pěstují luštěniny a olivy (24).
Afrika
Populace Kušitů na pomezí Súdánu a Egypta roste. Zhruba v této době se od Kušitů oddělili Bejové. Z Blízkého východu však přicházejí afroasjiští pastevci a zemědělci a přivádějí sebou domestikovaný skot, kozy a ovce (25). Jejich populace také roste. Jak postupují údolím Nilu proti jeho proudu rozdělují se na několik skupin Na dolním Nilu zůstali předci dnešních Hamitů/Egypťanů. Dále na jih postupuje skupina, od které se oddělili předci mluvčích čadských jazyků a pokračovali na západ údolím řaky Howar (26). V jejich mužské populaci se vyskytuje v Africe neobvyklá haploskupina chormozomu Y R1b1 původem z Blízkého východu (27). Ta se později rozšíří po celé zápdní Africe. V povodí Nilu zůstali předci Berberů.
Zřejmě Kušité v Nabta Playa pod vlivem nově příchozích afroasiatů přešla z místních plodina a místního domestikovaného skotu na nový import z Blízkého východu (28).
Sahara je v této době již prakticky celá pokrytá stepí a plná života, probíbá tu neolitický subplaviál. Na většině jejího území se již od 8. tisíciletí BC vyskytuje jednotná keramická kultura (29), kterou tu zavedli nigerokonžané.
V této době Sahara na západě zřejmě zažívá druhou osidlovací vlnu. Stouto vlnou se rozšižují mluvčí atlantsko-konžských jazyků. Nejstarší součástí jsou zřejmě jazyky Lafofa a jazková rodina Talodi-Heiban které se dodnes dochovaly na východě v Súdánském pohoří Nuba. Na západě se jsou to pak jazykové rodiny Kru a Senufic.
Naopak v Nigeru kvůli suchu mizí populace Mechtoidů v Goberu a končí tak kultura Kiffian.
Omotickým obyvatelům Etiopie se před 9000 lety podařilo domestikovat osla a banánovník habešský (32).
Jižní Asie
Před 8500 lety dosáhli zemědělci, kteří přišli z Íránské vysočiny povodí Indu a začali tu zakládat zemědělské osady. Nejstarší je zřejmě Mehrgarh, kde se pěstuje syrsko-turecký ječmen a pšenice a chová se tu syrsko-turecký skot, íránské ovce a kozy (34). Využívají se ale teké místní rostliny, je domestikována datle (33). Obyvatelstvo místního původu, které má vazby na jihovýchodní Asii, má zřejmě v této oblasti převahu (5). Řeč je však součástí kultury a ta zřejmě pochází ze západu. Pravděpodobně se jedná o nostratický jazyk para-munda/Kubhā-Vipāś z něhož později vznikne sumerština, která kombinuje nostratický substrát a asijskou gramatiku (6).
Mehrgarh se rychle rozrůsta na velmi dobře organizované město. Jejich obyvatelé, protosumerové podnikají z ústí Indu námořní výpravy a dostávají se až do Perského zálivu (39). Před 8000 lety se jejich zásluhou objevuje na východě arabského poloostrova datlová palma původem z povodí Indu (40). do Arábie se dostává mužská haploskupina T chromozomu Y původem ze severozápadní Indie (41). Na jihu Arabského poloostrova, kde se mísí původní obyvatelstvo, nově příchozí semité a protosumerové z podoví Indu dochází k růstu počtu obyvatel (42).
Současně se ve střední Inidie podařilo domestikovat místní rýži a její pěstitelé přichází do údolí Gangy (35, 36, 37). Je možné, že tito první zemědělci střední Inidie byli spřízěni s dnešním kmenem Nihali.
První zemědělské osady vznikají také v povodí Gangy na severu Indie u hranic s Nepálem (37). Zakládají je zřejmě předci dnešních Tharů, pod vlivem zemědělců v povodí Indu.
V Indočíně, od Burmy přes Tahjsko a Malajsii po Filipíny jsou rozšířeny jednotné kamenné nástroje (37) Místo jejich původu není zřejmé. Lidé, kteří je používají jsou autraloidního typu, Jedná se o předky dnešních thajských Manů, malajských Semangů a sumaterských Kubů. Nejedná se však o zemědělce. Pralesní zemědělci žijí dále na severovýchod v severní Vietnamu, kde vzkvétá kultura Hoa Bihn. Kultura Hoa Bihn však priniká i na západa a byla nalezena například v jeskyni Spirit Cave na pomezí Thaiska a Burmy, odkud pochází i keramické nádoby.
Střední Asie a Sibiř
V jižním Turkmenistánu vznikla neolitické osada Jeitun. Její zakladatelé přišli z Íránu. Mohli to být Alarodiané.
Na střední Volze, v oblasti s dlouhou tradicí výroby keramických nádob, vzniká nová keramická klutura - Elšanka (43) Její nositele lze považovat za předky indoevropanů. Na sever od nich žijí předci ugrofinů, kteří jsou silně ovlivněni Jukagiry z východu. Začíná u nich dominovat haploskupina N původem z východní Asie (44). Ze své domoviny ze horního Chuang-che pronikají na jih do Tibetu první skupiny Sino-tibeťanů. Nejstarší skupiny patří Gongduk, Lhokpu a řada dalších málo prozkoumaných skupin v Bhůtánu a okolí. Zřejmě se už rozpadlo ji vlastní jádro Sino-tibetských jazyků na jižní skupinu a severní Sino-tibeťany. Jazyky Siangic, Kho-Bwa, Hruso a další mohou reprezentovat původní obyvatele Tibetu před příchodem Sino-tibeťanů.
Před 8500 lety došlo na Kamčatce k jendomu z největších výbuchů sopky v poledové době (45). Tato událost může souviset se změnami, které se odehrály ve východní Sibiři. Jenisejani odsud mizí a později se vyskytují až dále na západ. Vysídlenou východní Sibiře pak znovu osídlili předci mluvčích čukotsko-kamčatských jazyků. Mandžusko pak ovládli předci altajců (47).
Východní Asie
V povodí Chuang-che dochází k výrazné změně. Pěstování prosa a chov prast je od této doby mnohem intenzivnější (48). S touto změnou souvisí zřejmě vznik nové kultury Cišan na středním Chuang-che. Vliv této kultury dostahuje i na západ, do dnešního Henanu. Tam před 8000 lety vzniká nová zemědělská kultura Peiligang. Je velmi pravděpodobné, že lidé kultury Cišan byli Sino-tibeťané. V nalezišti Jiahu v Henanu byla nalezena rýže (poddruh japonica), která se sem dostala z jihu z povodí Jang'c od kultury Pengtoushan. Také tu byly nalezeny piktogramy, které jsou velmi podobné nejstaršímu čínskému písmu (49). Vypadá to, že se skutečně jedná o nejstarší písmo ne světě.
Kulturou Cišan jsou zřejmě ovlivněni altajci na severu v povodí řeky Liao a vzniká zde keramická kultura Xinglongwa.
Na kulturu Cišan navazuje také kultura Houli na dolním Chuang che v provincii Shandong. Tato neolitická kultura pěstuje převážně proso a chová prsata podobně jako lidé Cišanu, ale už u nich objevuje rýže importovaná z jihozápadu.
Od Austroasijců kultury Pengtoushan se oddělili také Austro-thajové a migrovali na východ podél Jang'c, kde před 8000 lety vzniká nová zemědělská kultura založená na pěstování rýře - Kuahuqiao (50).
Jih Činy je stále pod vlivem indonésko-vietnamské kultury Hoabinhian, která také začala s výrobou keramiky (51, 52).
Austrálie a Oceánie
Austrálie a Nová Guinea jsou odděleny stoupajícím mořem (31). Na Nové Guinei z centrální výsočiny migrují zemědělci a pralesní zahrádkáři, jejich řeč z jazykové rodiny Trans-New Guinea se tak rozšiřuje po celém ostrově (53, 54). Obyvatelé Tasmánie jsou rozděleni na dvě západní populaci žjící na pobřeží a výchdoní, která obývá i vnitrozemí (55). Osídlen je i přilehlý ostrov Flinders.
Severní Amerika
Indiáni Mosan na severozápadě USA se již touto dobou rozdělili na tři skupiny Salishan ve vnitrozemí Chimakuan jižně od Venkuvru a Wakashan severně od Venkuvru. Právě Salishům byl podle genetické analýzy blízce příbuzný Kennewick man, jehož kostra stará více než 9 tisíc let byla nalezena ve státě Washington. Jižně od Salishů se rozšiřují indiáni Panuti a rozdělují se na pobřežní a vnitrozemní skupiny. Ještě více na jih, v Kalifornii, se kmeny Hoka rozšiřují z pobřeží do vnitrozemí, kde panují příznivější podmínky. Vzniká zde řada lokálních kultur reprezentující rozdrobené národy, které většinou přežili až do příchodu evropanů (56, 57). Lidé na severovýchodě přicházejí do oblastí, ze kterých ustoupil ledovec. Přibližně před 8000 lety se dostávají zřejmě příbuzní dnešních algonkinů na Newfoundlanf a Labrador. Vzniká zde kultura mořských lovců (58, 59).
Poslední kultura plání - Cody komplex - končí. Makrosijuxké kmeny na severu se rozpadly na jednotlivé jazykové rodiny. Některé z nich přežili dodnes: Kadó, Irokézové, Sijux-Juči a Keresan. Stejně tak se rozdělili i Azteco–Tanoan na jihu.
Ve Střední Americe začínají indiáni experimentovat s pěstováním plodin. Nejstarší nálezy domestikované kukuřice pochází z této doby z jižního Mexika a jsou spojovány s předky jazykvé rodiny Oto-Mangue (60, 61).
Jižní Amerika
Jižně od nich v horských oblastech And byla domestikována dýně (62). Autory této inovace mohli být součástí jazykové rodiny Uru-Čipaja tak jako v případě starší domestikace brambor.