Před 14 tisíci lety (12 000 BC)
Lidstvo před 14 tisíci lety
Před 15 tisíci lety začaly intenzivně tát ledovce a hladina moře rychle stoupala. Na jižní hranic všech velkých pevninských ledovců (severoamerického i skandinávského) vznikla obrovská jezera. Jezera pod skandinávským ledovcem vytékají do Kaspického moře, to se naplňuje a přetéká do vyschlého Černého moře (1). V Severní Americe dominuje největší jezero Agassiz. Hladina moře před 14 600 lety stoupla rychlosí 16 metrů za 300 let, takže je 90 metrů pod současnou úrovní (2, 3). Tak velký přísun sladké vody do oceánu způsobil před 14 tisíci lety na krátkou doby (100-150 let) ochlazení zvané starší dryas.
Evropa
V Evropě startuje největší populační růst této doby (4). Lovci magdalienu z jihu Francie expandují na sever do západní a severní Evropy. Genetické analýza potvrzuje, že západní a severní Evropa byla osídlena lidmi z Iberského poloostrova (5).
Zřejmě v dnes již zaplaveném Doggerlandu vzniká kultura Hamburgian. Nálezy této kultury jsou nacházeny v okrajových oblastech Doggerlandu, ve Skotsku, severním Německu, Dánsku a Norsku, ojedinělé nálezy jsou až z Litvy (6).
Současně ve Francii vzniká kultura Azilian, ktará navazuje na starší Magdalien. Skupina lidí Azilianu migruje z Francie (z podoví Sény) do Británie (7). jiná skupina spojovaní s kulturou Azilianu se přesouvá na severozápad do Německa a Polska, kde vzniká zde nová kultura Federmesser. Starší Hamburgian zde mizí.
Na Balkán a do Středomoří přicházejí z Blízkého východu mezolitičtí lovci, kteří sebou přinesli haploskupiny mitochondriální DNA J a T (8, 9). Západní Sibiř je osídlena lidmi z východní Evropy a centrální Sibiře (10).
Blízký východ
Z Blízkého východu, přes Anatolii, do Evropy pronikají lidé s haploskupinami mitochondriální DNA J a T (8). Mají zřejmě blízko k dnešním Jižním kavkazanům.
Na jihu levanty se objevuje nová kultura Mushaban, která ovlivňuje zdejší Kebaran a vzniká tak nová pokročilá kultura Natufian. Ta zřejmě reprezentuje předky asijských afroasiatů. Objevuje se u nich ochočený pes (10). Anatolský obsidián a nilské mušle jsou důkazem pokročilého a rozsáhlého obchodování. Sídla Natufianů jsou stále větší a organizovanější - vznikají první vesnice. Objevují se první skladiště semen, obilovin - první sýpky. Začínají s pěstování luštěnin (11).
Také Nostratinci žijící v horách západního Íránu s kulturou Zarzian, už žijí v polousedlých vesnicích spolu s ochočenými psy (11). Odhaduje se, že se v této době od Nostratinců v dnešním Íránu oddělili východní Drávidé (12).
Afrika
Na severovýchod Afriky pronikají inovace z Blízkého východu. Objevuje se ochočený pes a luk (13). Na dolním Nilu vznikla velmi pokročilá kultura Sebilian, která jako první na světě domestikovala pšenici a ječmen. Mohlo se jednat o předky Kušitů, kteří se zřejmě už v této době oddělili od ostatních afroasiatů v Levantě. Na horním Nilu se rozšířila kultura Qadan, jejíž nositelé začali ve velkém zpracovávat divoké obilí na mouku. Kulturu Qadan mohli tvořit předci Omotů, kteří jsou od ostatních afroasiatů nejvíce vzdáleni.
Příznivé klima způsobilo v Africe pomalé zarůstání okrajů Sahary stepí. Do stepi přichází zvěř, kterou následují lovci, s rostoucími stepi roste i počet lidí lovící zvěř. V Africe je v této době zaznamenán začátek výrazného populačního růstu (13). Do Sahary přichází ze severozápadu populace Mechtoidů ibero-maurusianské kultury. Z východu pak přicházejí afroasijští Kujargé (16). Z jihu, v dnšním Čadu, zřejmě lidé spříznění s kmenem Laal, západně od nich pak nigerokonžané a ještě dále na západ, v oblasti dnešního Mali, pak možná předci Bangime.
Růst se netýkal jen Sahary, jihovýchodně od ní se díky populační explozi od Nilosaharská jazykové rodiny oddělují skupiny Kunama, Komuz a Berta (15).
Hodně nálezů, které svědčí o intenzivní činnosti lidí, pochází z této doby z dnešní Pobřeží Slonoviny (16). Zde zřejmě žijí před-nigerokonžané, možná spříznění s lidmi Dompo, kteří dodnes žijí v sousední Ghaně. Na samém západě subsaharské Afriky žijí zřejmě, také při pobřeží, lidé spřízněná s dnešními Bayoty.
Jižní Asie
Do Tibetu se vrací populace z jižních údolí, která tam unikla před ledovou dobou (17). Sundaland začíná být zaplavován mořem, asi tu žije jen málo lidí. Jihovýchod Asie je osídlen Negrity, kteří se podobají současným austrálcům a papuáncům, jak je patrní z nálezů (18). Andamanci jsou stoupajícím mořem odděleni od svých předků v severovýchodní Indii (19).
Střední Asie
Po Sibiři se rozšířili Dene-kavkazané. I když se smísili s předchozími paleosibiřany, jejich jazyk převládl. Rozdělili se na několik skupin, na východě Sibiře jsou to dene-jenisejané, na západě severozápadní kavkazané. Ve střední Sibiři zřejmě příbuzní Sino-tebeťanů, kteří se dostali na jih až do východního Turkestánu. Mezi Dene-kavkazany jsou řazeni i lidé Burusho žijící na severu dnešního Pákistánu.
Východní Asie
V povodí Amuru se začínají vyrábět keramické nádoby (20). Je možné, že tato znalost sem byla přinesena z jižní Číny, kde se keramika vyráběla ještě dříve. Po vrcholu doby ledové totiž došlo k rozšíření lidí z jihovýchodní Číny na sever, kam se dostala haploskupina haploskupina N chromozomu Y (21). Znalost výroby keramiky se dostává dále na východ přes moře do Japonska, kde vzniká jedna z nejstarších keramický kultur na světě - Jomon. Také v Korei vzniká keramická kultura - Jeulmun. Keramika se od začátku používala na vaření potravin (22). Morfologie lebek napovídá, že spolu s keramikou se z amurské oblasti do Japonska dostali i noví lidé (23). Jednalo se velmi pravděpodobně o předky Ainů, kteří se tak oddělil od ostatních austrických jazyků (24).
Amerika
Část amerindiánů zůstala na Aljašce (26), zbytek osidluje celý americký kontinent, kde je nacházeno čím dál více stop (27, 28 a 29, 30). V Severní Americe pokračuje populační exploze (30). Genetické analýza potvrdila, že ostatky lidí v Severní Americe z této doby skutečně patřili předkům dnešních Indiánů (31).
V Oregonu vzniká unikátní hmotná kultura, jedna z nejstarších na Americkém kontinentě (32). Jejími tvůrci mohli být předci Algonkin–Wakašan, kteří se v té době rozdělili na 3 skupiny. Mosan(pobřeží), Algik a Kutenai (vnitrozemí). Přidci indiánů ze skupiny Mosan žili na kanadském pobřeží Pacifiku 33. Indiáni se dostali až na východní pobřeží, jejich nástroje, staré 14,5 tisíc let, byly nalezeny na Floridě (34). Na západním pobřeží, v Kalifornii, žijí předci indiáni Hoka, Na pomezí dnešního Mexika a USA žijí předci idniánů, kteří o několik staleté později vytvoří slavnou kulturu Clovis. Na Kalifornském poloostrově se předci indiánů Pericú stále věnují lovu v moři, tak jako jejich předci při příchodu do Ameriky. Řídké lesy na severu Mexika osídlili předci inidánů Tarasko. V savanách na jihu Mexika jsou snad už předci indiánů Oto-Mangue a Tolateků.
Indiání, kteří přišli do jižní Ameriky, se brzy po svém příchodu, před 17 tisíci lety, rozdělili na severní skupinu, předky Čibča-Paézských indiánů, kteří osídlili sever Kolumbie a Venezuely a jižní skupinu, která postupovala na jih podél pobřeží Tichého oceánu a postupně se od ní oddělovaly další skupiny pronikající do vnitrozemí (35, 36):
- Předci indiánů severoandských kmenů, kteří se dostali do hor Kolumbie a severního Peru. Stopy po nich byly nalezeny v horských jeskyních (37, 38 a 39).
- Předci kmenů Ekvatorial–Tukan, kteří se dostali přes Andy ve středním Peru
- Předci kmenů Žé-Tupí-Karibská postupovali zřejmě více na jih v dnešní Bolívii.
- Jižní anďané pokračovali podél pobřeží až do středního Chile, kde byla nalezena lebka z této doby v jeskyni Monte Verde.
Počet lidí na světě přesahuje 3 milióny. Polovina jich žije v jihovýchodní Asii, další velká populace je v Africe. Zbytek světa je osídlen stále velmi řídce (40).