Země pozvolna naklání svoji severní polokouli více ke Slunci a ledovce na severu začínají tát.
Díky pozitivní zpětné vazbě skleníkového efektu je ústup ledovců mnohonásobně rychlejší než jejich růst.
Začátek oteplování je na krátkou chvíli zastaven událostí Heinrich,
která způsobila extrémní sucha na severní polokouli (1).
Evropa
Lidé z iberského útočiště využívají prvního mírného oteplení a pronikají na sever do Francie, kde vytvářejí novou kulturu
Magdalien.
Převládají u nich haploskupiny mitochondriální DNA typické pro současné Basky, a
SámyH1,
H3,
V a
U5b1
(2).
Protože většina velkých savců z Evropy zmizela, soustředí se lovci
magdalienu na soby, menší zvířata, a také na rybolov.
Zajímavé je, že lidé této kultury jsou o něco menší a také více nemocní než než předchozí lovci grevettienu, příčinou je zřejmě jiný zdroj potravy.
V Itálii a na východě Evropy zůstali lidé kultury pozdního gravetienu s podobným životním stylem jako na jihozápadě Evropy
(3).
Část z nich se však vydává do chladnějších oblastí na sever a východ, převládají u nich haploskupiny mitochondriální DNA
U4 a
U5a
(2,
4).
Tito lidé, předci Dene-kavkazanů
sledují stáda velkých arktických savců daleko na východ a dostávají se až na Sibiř, jak je patrné z genetické analýzy
(5).
Blízký východ
Vliv afrického kulturního komplexu Mushabi, který zřejmě
představuje první afroasijské kmeny, zasahuje do Levanty a silně ovlivňuje místní
Kebaran.
Spolu s kulturním vlivem je také patrný příliv genů v mužské linii. Haploskupina
E1b1b1a chromozomu Y ze severovýchodní Afriky se dostala do Levanty.
V oblasti Kurdistánu a Zargosu pokračuje kultura Zarazian,
ta zřejmě představuje první nostratince.
Afrika
V subsaharské Africe je tak velké sucho, že Viktorino jezero zcela vyschlo (6).
Z této doby pochází skalní kresby různých zvířat v Egyptě
(7,
8).
V této oblasti vzkvétá kultura Halfan.
Také zde, v severovýchodní Africe, vznikají později velmi úspěšné mužské haploskupiny
chromozomu Y E-M78(E1b1b1a)
a E-V68.
Tento kulturní rozvoj a populační růst lze spojit s předky
nilosaharytů.
Evropané přišli na sever Afriky před vrcholem doby ledové z Iberského poloostrova a přinesli sebou mitochondriální haploskupiny
V,
H1,
které jsou dodnes nejvíce zastoupeny u
Tuarégů a
Berberů obecně
(9,
10).
V Maroku se tak rozvíjí kultura Iberomaurusian,
jejíž nositelé jsou míšenci původních severoafričanů a evropských imigrantů.
Vznikla zde populace označovaná jako Mechtoidé
(11,
12).
Nyní tito lidé, ze severozápadní Afriky migrují přes Gibraltarský průliv do Evropy. Na Iberský poloostrov se tak dostává
haploskupina U6 mitochondriální DNA, která je typická pro sever Afriky.
Zřejmě už v této době se do savan v Keni dostali předci lidu Sandawe,
kteří se tak oddělili do svých příbuzných předků mluvčích jazyků
Kwadi-Khoe
na jihovýchodě Afriky.
Střední Asie Dene-kavkazané ze západní Sibiře
postupují dále na východ (4).
Směrem na východ Sibiře migrují také obyvatelé severovýchodní Asie, spříznění s dnešními
nivchy
(13 a
14).
Jižní Asie
Tibeťané, kteří se během vrcholu doby ledové stáhli na nejjižnější okraj Tibetské náhorní plošiny se nyní začínají pomalu vracet na sever
(15).
Na jih od nich, v dnešním Nepálu, žijí předkové dnešního kmenu
Kusunda a Tharu,
kteří jsou smíšenou populací severovýchodních Austroasijců a jihovýchodních
předku Andamanců
(16 a
17).
Austrálie a Oceánie
Přibližně v této době začala velká expanze mužské populace z "Ptačí hlavy" na západě Papui-Nové Guineji.
Na mnohé okolní ostrovy jako Helmahera, Timor a Moluky se odsud rozšířila haploskupina
S chromozomu Y.
Na východ do vnitrozemí Papui se dostaly haploskupiny
K-M9 a
C-M38 chromozomu Y
(18,
19).
Východní Asie
V jižní Číně byl domestikován pes (20,
21)
Možná pod vlivem kontaktů ze střední Asie, kde byl pes ochočen před před 30 tisíci lety.
Na mnoha místech Číny se vyrábí keramické nádoby
(22, 23,
24).
Keramika se objevuje až daleko na severu v povodí Amuru (25).
V Japonsku, na ostrově Okinawa, byly nalezeny nejstarší ostatky člověka na japonském území.
Tvar lebky vypovídá o původu z jihovýchodní Asie.
Vyražené řezáky dokládají 17 tisíc let starou kulturní kontinuitu Okinawy
(26).
Amerika Amerindiáni ustupují před stoupajícím mořem z Beringie
(27).
Jedna skupina Amerindiánů, se vydala na východ do Asie
a smísila s východasiaty, vznikla tak populace předků dnešních
Inuitů(Eskymáků)
(28).
Druhá skupina Amerindiánů
se brzy po vrcholu doby ledové vydala směrem na jih, podél západního pobřeží Ameriky
(29).
Cestou na jih podél moře různé skupiny osidlovaly dosud liduprázdnou pevninu.
V Kalifornii se na pobřeží usadili předci indiánů Hoka
v jižním Mexiku to byli předci mluvčích centrálně amerických jazyků
(30).
ŠPATNE:
to se stalo až před 15k lety:
nejstarší nálezy z Jižní Amriky jsou 15k z Peru Huaca Prieta
http://advances.sciencemag.org/content/3/5/e1602778
a 14,8 k z
https://en.wikipedia.org/wiki/Monte_Verde
https://en.wikipedia.org/wiki/Topper_Site, South Carolina, 16,000-20,000 years BP (14-18BC)
https://en.wikipedia.org/wiki/Meadowcroft_Rockshelter, pensilvanie 16k BP, 14BC snad az 19k BP(17BC)
https://en.wikipedia.org/wiki/Buttermilk_Creek_Complex, texas, 15,5-13,2 BP (11,2-13,5 BC)
https://en.wikipedia.org/wiki/Cactus_Hill Virginia, 15k BP (13kBC)
https://en.wikipedia.org/wiki/Monte_Verde Chile jižní 14,8 BP snad i starsi, vrstva snad až 33k let stará
http://advances.sciencemag.org/content/2/5/e1600375 Florida, 14,6 BP (12,6 BC)
http://www.npr.org/2012/07/13/156685336/in-ancient-ore-dump-clues-to-the-first-americans Oregon, koprolity, snad až 14,500 BP (12500 BC)
http://www.cbc.ca/news/canada/british-columbia/archeological-find-affirms-heiltsuk-nation-s-oral-history-1.4046088, British Columbia, ostrov Heiltsuk, 14k BP, 12k BC
https://en.wikipedia.org/wiki/Pikimachay Peru, 14k BP (možná i 22,2-14,7 BP)
..
https://en.wikipedia.org/wiki/El_Abra 12 400 BP
Indiání ze severozápadu Severní Ameriky se mezitím rozdělil na
severní Almosany
a východní Keresany.
Další skupina postupovala dále na jih a vstoupila na území Jižní Ameriky.
V jeskyni El Abra
na území dnešní Kolumbie byly nalezeny jejich kamenné nástroje.
První jihoameričané se brzy po svém příchodu rozdělili na severní a jižní skupinu.
Sverní skupinu začala osidlovat vnitrozemí Jižní Ameriky a jižní skupina pokračovala v postupu na jih podél pobřeží
(31).
Tato masivní osidlovací vlna je zaznamenána v genech indiánů, kde jsou stopy po velké populační explozi před 18 tisíci lety
(32,
33,
34
a 35).