Před 200 tisíci lety
Lidstvo před 200 tisíci lety
Meziledová doba, která se odehrála před 240 tisíci lety, byla velmi krátká a nevýrazná, po ní následovalo rychlé ochlazení. Před 220 tisíci lety se oteplilo a klima se drželo někde na pomezí doby ledové a meziledové. (1).
Z této doby pochází lebka moderního člověka, Homo sapiens sapiens, od řeky Omo v Etiopii. Morfologie i velikost lebky jsou shodné se současnými lidmi (2). Pozoruhodné je, že spolu s ní byla nalezena i lebka Omo 2, která je velmi archaická. I přes tuto rozdílnost, je pravděpodobné, že oba jedinci byli příbuzní.
O růstu populace moderních lidí svědčí druhé rozdělení mužského rodu, ke kterému došlo před 200 tiscíci lety (3 a 4) Potomci lidí s haploskupinou A0-P305 žijí dnes převážně v západní Africe a potomci mužů s haploskupinou A1, nebo také (A1a-T) chromozomu Y jsou všichni ostatní muži světa. Nedlouho potom došlo také k prvnímu rozdělení ženského rodu na dvě hlavní větve, které přežily dodnes (5, 6). Potomci první skupiny žijí dnes převážně v jižní Africe a mají mitochondriální haploskupinu L0, potomci druhé skupiny, označované jako L1'6, jsou všechny ostatní ženy na světě.
Z této doby pochází několik zajímavých nálezů z Číny. Jsou to hlavně dvě lebky moderních lidí na severu, lebka z Jinniushanu (7) a lebka z Dali (8). Obě jsou velmi podobné indické lebce z Narmady, která je o něco starší. Také mají ještě některé rysy Homo erecta. Z jižní Číny pak pochází nález zubů, které se velmi podobají zubům moderních lidí (9). Je tedy zřejmé, že archaičtí lidé z Indie postupovali dále na východ a dostali se až ke Korejskému poloostrovu.
V Evropě neandrtálci vytvářejí novou technoligii výroby kamenných nástrojů - Mousterién.