Před 300 tisíci lety
Lidstvo před 300 tisíci lety
Před 320 tisíci lety vrcholila teplá meziledová doba, pak se začalo opět ochlazovat (1).
Příznivé klima znamenalo růst populace moderních lidí a jejich rozšiřování po Africe. Přibližně do vrcholu ledové doby je datován nález najstaršího Homo sapiens z marockého Jebel Irhoud (2). Lebka ještě nese některé primitivní rysy (například masivní nadočnicový oblouk), ale je už řazena k Homo sapiens. Lidé v Maroku používali novou Levalloiskou techniku, která podobně jako Acheulo-Yabrudian komplex, navazuje na africký Acheuleén mód 3. Z Blízké východu se brzy, zřejmě ještě v době meziledové, rozšiřuje spolu se svými tvůrci jak do Evropy, tak do severní, východní a dokonce i západní Afriky (4 a 5).
V jižní a východní Arice stále ještě žijí archaičtí lidé, jak je patrné z nálezů lebek Kabwe a Gawis (6). Jejich dativání je však sporné, přesněji datované nástroje naznačují, že před 320 tisíci lety do východní Afriky pronikají nové technologie a s nimi možná i moderní lidé z Blízkého východu (7).
Do Evropy přichází blízkovýchodní skupina moderních lidí a setkává se zde s předky neandrtálců. V Německu byla nalezena lebka z tohoto období, které je přechodem mezi Homo heidelbergensis a neandrtálcem (8). Ranní neandrtálci získávají od moderních lidí z Blízkého východu mitochondriální DNA a chromozom Y, které u nich časem začnou dominovat a zcela vytlačí ty původní (9). Neandrtálci tak přicházejí o mitochondriální DNA zjištěnou ze Španělského Sima de los Huesos a také o původní chromozom Y.
Je pravděpodobné, že blízkovýchodní lidé migrovali také na východ a dostali se až do Indie, kde se mísili s předchozí popualcí. Odtud totiž pochází pozoruhoný nález části ženské lebky moderního člověka, která má některé znaky Homo erecta (9, 10).
V jeskyni Denisova na jižní Sibiři se poprvé objevují Denisované (11).
Z této doby pochází nejstarší doklad růst populace moderních lidí, který se zachoval dodnes. Došlo k rozdělení mužského rodu na dvě skupiny. První nese haploskupinu A00 chromozomu Y, kterou má dodnes několik jedinců v západní Africe. Druhou skupinu tvoří ostatní muži světa (12 a 13). S moderními lidmi souvisí také pozoruhodná změna ve výrobě nástrojů, která se odehrála v jihovýchodní Africe na pomezí Zambie a Zimbabwe. Začínají se tu objevovat zcela nové nástroje - drobné čepelky, specializované na vyhraněnné použití. Tyto nástroje předznamenávají vstup do nové éry (14).
Je otázkou do jaké míry se tehdejší lidé lišili od těch současných - tedy od nás. Odpověď může naznačit výzkum, který se zabýval tvarem lebky nejstraších lidí a srovnával je s těmi současnými. Výsldkem je, že dnešní lidé mají o něco větší oblasti mozku, kde se zpracovává orientace v prostoru, pozornost, vnímání podnětů, senzo-motorické transformace, které jsou základem plánování, představivosti, sebeuvědomění, pracovní a dlouhodobé paměti, numerické zpracování, použití nástrojů, jazyk, sociální vztahy a zpracování emocí Ve všech těchto oblostech by zřejmě tehdejší lidi ti dnešní předčili (15 a 16).