Před 30 tisíci lety
Lidstvo před 30 tisíci lety
Teplota mírně stoupla a hladina moře se zvedla o 15 metrů (1).
V severní Africe končí příznivý mousterienský pluviál. Sahara vysychá a lidé, kteří zde žili, se stahují na její okraje:
- Na severním okraji převládají lidé původem z Blízkého východu s haploskupinami U6 a M1, ale objevuje se tu také "saharská" haploskupina mitochondriální DNA L3k (2).
- Nejvýraznější změny se odehrály na západě Afriky, kam se přesunula velká část saharské populace, a zdejší obyvatelstvo tak výrazně změnilo svůj genetický profil ve prospěch nové saharské haploskupiny L3b, d, e mitochondriální DNA a mužských haploskupin E-M33(E1a)
- Podobně na tom je jihovýchod, kam se dostává řada nových haploskupin mitochondriální DNA jako L3c,i,x (2) a také haploskupina E-VP2(E1b1) chromozomu Y.
Na Blízkém východě roste počet obyvatel, rozrůstají se tu mitochondriální haploskupiny: X, K a J (6). V Levantě se objevuje nová kultura Antelian, která navazuje na předchozí Emirian, ale je zřejmě ovlivněna evropskými kulturami.
V západní Evropě, ve Francii a ve Španělsku vrcholí Aurignacien. Tehdejší lidé vytvářejí řadu specializovaných nástrojů, ale také uměleckých předmětů. Ve východní Evropě se rozvíjí novější kultura - Gravettien,
Analyzované vzorky z paleontologických nálezů z Evropy ukazují, že nejčastější haploskupinou mitochondriální DNA tu byla U. Z jižního Ruska je to U2, která se dnes vyskytuje převážně v Indii, v Evropě je jí méně (7). Ze střední Evropy byly analyzovány tři vzorky z Dolních Věstonic, dva patří do haploskupiny U5 jeden do skupiny U8 (8). Dnes se vyskytují nejvíce mezi Laponci a u Basky.
Neandrtálci žijí už jen na několika málo místech Evropy. Mizí i poslední skupiny z Balkánu a ze Španělska. Poslední neandrtálci jsou silně promícháni s kromaňonci (9, 10). Kromě neandrtálců je na světě ještě minimálně další skupiny pravěkých lidí člověk z jeskyně Maludong v jihovýchodní Asii a stále ještě žijí Denisované ve střední Sibiři v jeskyni Denisova (11).
Paleosibiřští lovci v Altaji si ochočili vlka (12). Jedná se o nejstarší domestikaci zvířete na světě. Genetické testy odhalily, že se velmi pravděpodobně jednalo o předka moderních psů (13, 14), kteří pochází ze střední Asie (15) Jak v Evropě, tak na východě Asie se lidé dostali až za 70 rovnoběžkou, do míst, kde i v teplejší současnosti klesají teploty pod -60° (16).
Skalní kresby se kromě Evropy a Austrálie objevují také v Indii (17).
Obyvatelé Nové Guineji osídlují vzdálenější ostrovy. Z Nového Irska se dostávají až na Brougaville, začalo tak lidské osídlení Šalamounových ostrovů (18). Velmi zajímavé je zjištění, že lidé sebou na ostrov Bougainville přivezli taro, které zpracovávali na jídlo. To znamená, že obyvatelé Nového Irska a Šalamounových ostrovů byli prvními zemědělci na světě (19). Z této doby pochází nejstarší doklady osídlení západní Austráie (20).
Počet lidí na světě dosahuje 2 miliónů. Většinu z tohoto počtu už dávno netvoří afričané, ale jihoasiaté. Na afričany se svým podílem dotahují východoasiaté (21).