Před 2 milióny let
Hominidé před 2 milióny lety
Dlouhodobým teplotním trendem je stále ochlazování. Teplota kolísá s periodou 41 tisíc let mezi 1°C a 3°C pod současnou hodnotou. Také hladina světových moří se pohybuje 20 až 70 metrů pod současnou úrovní. Nižší teplota způsobuje pokles srážek. Objevují se pouště, sever Afriky vysychá (1). Klimatické změny se odehrávají velmi rychle a zejména v Africe velmi divoce. To je zřejmě příčina dalšího evolučního skoku, který se v této době odehrál (2).
Při shánění potravy ve stepi musejí lidé běhat, aby se dostali k jídlu jako první. Běh klade naprosto nové požadavky na lidské tělo. Výrazně zesilují některé svaly: lýtko, hýžďové a šíjové svalstvo. Mění se tvar těla, prodlužuje se krk a pas, hrudník se vysunuje dopředu, vzniká bederní lordóza, dokonalá klenba chodidla a řada dalších "inovací". Z lidí se stávají vytrvalostní běžci, ztrácí chlupy, aby se mohli chladit pocením (3). Výrazné ochlupení zůstává jen na hlavě a nad přirozením. Genetické testy potvrdily, že právě před dvěma milióny lety se lidské vši rozdělily na vlasové a pubické, aby se schovaly do posledních zbytků chlupů na lidském těle (4). Z Homo habilis se díky vytrvalostnímu běhu stává Homo erectus (5, 6, 7).
Kromě běhu formoval tělo erecta i hod lovnou zbraní (8). Za rychlým nárůstem objemu mozku může být také pestrá strava bohatá na bílkoviny sestávající poprvé také z vodních živočichů (9, 10).
Z jižní Afriky pochází řada pozoruhodných fosílií, které svědčí o vzniku novéro rodu Homo. Jsou to:
- Nejmodernější forma australopithéka Australopithecus sediba (11, 12, 13)
- Dosud nepojmenovaný druh starý 1,8 miliónu let, jehož zuby jsou skutečným přechodem mezi rody Australopithéky a Homo(14),
- Homo gautengensis představuje zřejmě přechod z Homo habilis na Homo erectus.
- Homo naledi, starý jen 300 tisíc let, představuje pozdější relikt z tohoto přechodného období.
První migrační vlna z východní Afriky se odhrála před 2,4 miliónly lety. Olduvajská technologie se dostává spolu s rannými zástupci rodu Homo do severní Afriky (16), a také na Blízký východ (17). O něco později pak zřejmě i do severní Indie a do Číny (17, 18, 19, a 20). Šiřitelem nové technologie byl velmi pravděpodobně ranný druh z nového rodu Homo, který se velmi podobal druhu Australopithecus sediba a Homo habilis. Přesně to splňuje Homo florensiensis, který byl nalezen na ostrově Flores v Indonésii, a Homo luzonensis, který byl nalezen na Filipínách.
Komunikace založená na zvucích vydávaných rty a jazykem, kterou zřejmě používal Australopithecus snad už před 3 milióny lety se postupně změnila v primitivní řeč. Příčinou změny je velmi pravděpodobně nutnost ještě důkladnější a složitější komunikace pro předávání zkušeností a učení při výrobě kamenných nástorjů (21). Šíření a zdokonalování Olduvajské technolofie tak vede ke vzniku první primitivní řeči.
Důsledkem klimatických změn v této době, je, kromě vzniku erekta, také rozdělení šimpanzů na dva rozdílné druhy, na Šimpanze učenlivého a Šimpanze bonobo (22).