Vodopády Šumavy a povodí horní Vltavy

 

Bílá strž

Bílá strž je naprosto ojedinělý fenomén nejen na Šumavě, ale v celé České republice. Svou divokostí a množstvím vysokých vodopádů předčí i jesenické toky a vyrovnává se krkonošským či jizerským soustavám vodopádů. Na rozdíl od těchto známých lokalit, je však Bílá strž zcela nepřístupná. Z těchto důvodů je zde k disposici virtuální prohlídka celé soutěsky.


Hlavní vodopád, který je možné vidět z turistické cesty, je vyoský 13 metrů. Těsně nad ním jsou ještě dvě kaskády o celkové výšce 2 metry.

  • Výška: 13 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 1000 m*l/s
  • Sklon: 50°
  • Nadmořská výška: 910-920 m n.m.
  • Geologický podklad: kvarcit
  • Genetický typ: strukturní
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'25.44"N, 13°9'25.40"E
U hlvaního vodopádu je umístěna keška .

Pod hlavním vodopádem je jen několik menších kaskádek a peřejí. Po přibližně 60 metrech se objevuje první výrazný stupeň, vysoský 1,5 metru:


Po několika metrech následuje Klínová kaskáda ve skalní průrvě. Ta má dva horní stupně o výšce 1 a 2 metry, pod nimiž následuje podlouhlá kaskáda vysoká 1,5 metru:

Na obrázku je patrné, jak přišla ke svému jménu. Spodek kaskády prochází skalním klínem ve tvaru V.

Pod Klínovou kaskádou je krásná soustava menších kamenných schodů, nejvyšší poslední má výšku přes půl metru:


Další výrazný stupeň se objevuje až po více než 100 metrech. Jedná se zřejmě o relativně nový kaskádovitý vodopád, který zřejmě vznikl v důsledku pohybu toku v širokém korytě, které je zaneseno kameny a kládami. Výška celého stupně je přibližně 3,5 metru celkový sklon je nižší než 45°. Lze v něm vyčlenit dva přibližně stejně vysoké stupně, horní je svislejší.


Po dalších 50 metrech se koryto zužuje a zvyšuje se i sklon Bílého potoka. Objevuje se Nedostupný vodopád. Vlastní vodopád je vysoký 2 metry, nad ním je ještě jeden stupeň vysoký přibližně půl metru:


Za vodopádem následuje soustava několika stupňů, které dosahují výšky téměř dvou metrů:

Počet větví a balvanů roste, dostáváme se do místa, kde suť nahromaděná ve zúženém místě zahradila Bílý potok a vznikl zde nepravý, čtyřmetrový, Suťový vodopád:

  • Výška: 4 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 300 m*l/s
  • Celkový sklon: 60°
  • Nadmořská výška: 871-875 m n.m.
  • Geologický podklad: rula, suť
  • Genetický typ: nepravý
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'30.99"N, 13°9'31.03"E

Pod Suťovým vodopádem je vývařiště (3 metry dlouhé, 5 metrů široké), koryto se rozšiřuje a následuje suť balvanů, na které se Bílý potok rozděluje. Na pravém rameni je soustava kaskád v suti, levé rameno vytváří další dvoumetrový vodopád:


Pod vodopádem suť mizí a potok teče velmi strmě (přibližně 20°) po skalním podloží v sérii několika kaskád v délce přibližně 20 metrů. Nad menší tůní po 15 metrech se obě ramen opět spojují a vytváří Širokou kaskádu:


Za tůňkou následuje další kaskáda, která přechází ve Stěnový vodopád. Je tedy velmi těžké definovat jeho horní hranu. I s horní kaskádou je vysoký 5,5 metru, bez ní má necelé 4 metry. Spodní čtyřmetrová část teče po téměř dokonale rovné skalní stěně (odtud název):

  • Výška: 5,5 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 413 m*l/s
  • Sklon: 60°
  • Nadmořská výška: 865-860 m n.m.
  • Geologický podklad: rula
  • Genetický typ: tektonický
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'32.29"N, 13°9'31.90"E

Za nevelkým vývařištěm pak následuje sedmimetrový úsek sutě, který je zakončen Jezerním vodopádem. Ten se vytvořil na balvanité kumulaci, ale spodní třetina je na pevném skalním podkladu. Je tedy částečně nepravý. Jezerní vodopád má tři stupně: První stupeň je nepravý vysoký 2 metry. Za ním následuje relativně rovný úsek dlouhý přibližně 4 metry, pod kterým je druhý dvoumetrový stupeň, opět nepravý. Třetí stupeň je na pevné skále a následuje hned po druhém. Je vysoký přes 2 metry a má nejnižší sklon (30°). Pod soustavou vzniklo rozsáhlé vývařiště připomínající malé jezírko (odtud název Jezerní).

  • Výška, celková: 6,5 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 488 m*l/s
  • Sklon: 40°
  • Nadmořská výška: 850-840 m n.m.
  • Geologický podklad: rula
  • Genetický typ: strukturní, a nepravý
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'33.34"N, 13°9'31.76"E

Hned za výtokem z jezírka přicházejí další drobné kaskády a po 6 metrech potok opět nabírá vyšší sklon, přes 20°. Po 5 metrech se stáčí tok doleva do Stupínkového vodopádu. Ten je vysoký 5,5 metru (bez horního stupínku, který je od vodopádu dost vzdálen). Vodopád je tvořen skalní puklinou, která je horní část vyplněna balvany, ty zde vytváří několik stupínků (odtud název). Spodní část už teče pouze průrvou:

  • Výška: 5,5 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 413 m*l/s
  • Sklon: 40°
  • Nadmořská výška: 830-840 m n.m.
  • Geologický podklad: rula
  • Genetický typ: strukturní, a nepravý
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'34.40"N, 13°9'31.60"E

Pod Stupínkovým vodopádem se po 8 metrech objevuje další vodopád. Ten se skládá ze dvou částí, horní má velmi mírný sklon (20°), výšku jen 1 metr a pokračuje ve směru Stupínkového vodopádu. Pak přichází hrana svislé části vysoké 2 metry, do které vystupuje skalní výběžek. Ten vodu rozděluje na 2 proudy, voda dopadá na skalní podloží a mění směr prudce doprava. Teprve potom se objevuje malé vývařiště:

  • Výška: 2 m
  • Průtok: 75 l/s
  • Mohutnost: 150 m*l/s
  • Sklon: 70°
  • Nadmořská výška: 825-830 m n.m.
  • Geologický podklad: rula
  • Genetický typ: strukturní
  • Přesná poloha na mapách.cz
  • GPS: 49°11'35.00"N, 13°9'31.28"E

Bílý potok pak teče po pevném skalním podloží relativně vodorovně v délce asi 10 metrů. Tento úsek je zakončen dvojitou Gimelovou kaskádou. Její první stupeň je vysoký necelé 2 metry, na druhém stupni který je ještě o málo nižší se voda rozděluje do dvou ramen a končí ve velkém vývařišti (z čelního pohledu připomíná hebrejské písmeno gimel - odtud název):


Soutěska zde končí a celý tok se zklidňuje.
Dále po proudu Bílý potok zleva přibírá drobný přítok, na kterém lze vymezit také několik vodopádů v kamenné suti, ale ty jsou vzhledem k nestabilitě podkladu velmi proměnlivé:


Na kamenech, které ze soutěsky přinesla voda, a na padlých kládách vznikají pod soutěskou nepravé vodopády, které mají výšku většinou pod 2 metry:


100 metrů pod mostem, po kterém vede turistická trasa, je poslední, více než dva metry vysoký vodopád. Ten zřejmě vznikl někdy kolem roku 2000 (možná při povodních 2002), když voda odnesla velké množsví materiálu z koryta. Eroze se zastavila na relativně pevnějším podkladu, na kterém je dnes vodopád.